Ohyb plechu — jak navrhnout díly pro ohraňovací lis

Laserové řezání vytváří plochý díl, ale mnohé součástky potřebují třetí rozměr. Ten dodá ohýbání na ohraňovacím lisu. Aby výsledek seděl přesně, je třeba díl navrhnout s ohledem na technologii ohybu už ve fázi kreslení.

Minimální délka příruby

Příruba (ohýbaná část) nesmí být příliš krátká — ohraňovací nástroj potřebuje materiál přidržet. Praktické minimum je přibližně 4násobek tloušťky plechu plus ohybový rádius. U plechu 2 mm tedy počítejte s přírubou alespoň 10–12 mm.

Ohybový rádius

Ostrý ohyb pod 90° s nulovým rádiusem neexistuje — každý ohyb má vnitřní rádius. Jako výchozí pravidlo platí, že vnitřní rádius by měl být alespoň roven tloušťce materiálu. Příliš malý rádius vede k praskání, zejména u tvrdších materiálů.

Odlehčení ohybu

Pokud ohyb končí u hrany dílu, materiál se může trhat nebo deformovat. Řešením je odlehčovací zářez (bend relief) — malý výřez na konci ohybové linie, který uvolní napětí. Tento detail je dobré připravit přímo v DXF.

Rozvin a prodloužení

Při ohybu se materiál na vnější straně natahuje a na vnitřní stlačuje. Součet příruby proto není jen prostý součet rozměrů — je třeba zohlednit tzv. odpočet ohybu (bend deduction). Stačí dodat 3D model nebo přesné rozměry a rozvin vypočítáme za vás.

Otvory blízko ohybu

Otvory umístěné příliš blízko ohybové linie se při ohýbání deformují do oválu. Držte je ve vzdálenosti alespoň 2,5násobku tloušťky plus rádius od ohybu. Pokud to není možné, navrhněte otvor mimo ohýbanou zónu.

Závěr

Dobře navržený ohýbaný díl se vyrobí na jeden záběr, přesně a bez dodatečných úprav. Pokud si nejste jisti přírubou, rádiusem nebo rozvinem, pošlete nám výkres — pomůžeme ho připravit pro výrobu.